27. září 2023, IPPO

Kateřina Hloušková: Ještě lepší, než jsme čekali

rubrika: Analýzy

Nikoliv třetí nejdražší (za Dánskem a Belgií) v porovnání průměrných cen elektřiny, ale až dvacátí první (mezi Slovenskem a Polskem). Nikoliv čtvrtí nejdražší (za Švédskem, Dánskem a Nizozemím) v porovnání průměrných cen plynu, ale až patnáctí (mezi Estonskem a Francií). A nikoliv druzí nejhorší (za Rumunskem) v meziročním růstu pololetních průměrných cen (indexu), ale naprosto nejlepší v celé evropské sedmadvacítce! To je realita, která by nás měla skutečně těšit, ale kterou bychom měli především umět sdělit každému českému občanovi. Takže ještě jednou: naše ceny byly ve druhém pololetí roku 2022 v rámci EU sedmé nejnižší u elektřiny a desáté nejnižší u plynu. A ceny nerostly, ale naopak klesaly. To je vynikající výsledek zvládnutí energetické krize. 

Patrně si vzpomenete na depresivní tabulky a grafy, které ukazovaly, že jsme to právě my, občané České republiky, kdo musí za energie zaplatit téměř úplně nejvíc v celé Evropě. Garantem těchto čísel byl Český statistický úřad a mezinárodní srovnání na jím dodaných podkladech vypracoval renomovaný Eurostat. Byl to šok, který vyděsil snad úplně každého. Tato data nás tehdy po nějakou dobu paralyzovala a vzbudila velký strach z budoucnosti. Sociální sítě i některá „tradiční“ média zaplavily katastrofické přepočty, podle nichž měly české domácnosti za energie platit desítky někdy i stovky tisíc měsíčně, tedy mnohem mnohem víc než třeba Slováci nebo Poláci. Tušili jsme sice, že něco nesedí, že to tak asi nebude, ale neměli jsme se o co opřít. 

Premiér Petr Fiala tehdy vystoupil s informací, že „chyba“ je na straně ČSÚ, který dodává Eurostatu data, jež neodpovídají realitě. Respektive, že dodává ceny nabídkové nikoliv realizované. Reakcí byl zprvu výsměch a poznámky typu „premiérovi se nelíbí data, která odhalují jeho špatnou vládu, tak chce vymyslet jiná“. Ovšem ukázalo se, že Petr Fiala a někteří odborníci, kteří jej v jeho tvrzení podpořili, měli pravdu. Jednoduše řečeno ČSÚ dodal Eurostatu (tak jako doposud vždy) údaje o cenách, za které byla energie v ČR nabízena, což v dobách klidu téměř přesně odpovídalo i cenám, za které je koncový uživatel skutečně pořizoval. Ovšem v době skokového zvýšení cen energií se nůžky mezi nabízenými a reálně placenými cenami obrovsky otevřely. Drtivá většina českých domácností neplatila ony šílené spotové ceny, ale své smluvní ceny z dob před energetickou krizí. Postupem času se sice pochopitelně stále většímu počtu domácností ceny zvyšovaly, ale tehdy už nabíhala vládní pomoc, úsporný tarif a posléze i vládní strop. Tyto údaje však ČSÚ podle své původní metodiky nedokázal přepočítat a nabídnout. Proto premiér oznámil vznik expertní skupiny složené ze zástupců nejvýznamnějších energetických dodavatelů, Českého statistického úřadu a také Českého regulačního úřadu, kteří měli najít řešení. Povedlo se.

Prohráváme boj o informace 

Škoda však již byla udělána a v mnoha lidech už navždy zůstane nejen onen šok a nedůvěra, ale i jen první část informace (platíme téměř nejvíc z celé Evropy) a ta druhá (ani zdaleka to tak není, výsledky mezinárodního srovnání jsou pro nás naopak velmi povzbudivé) se k nim už nikdy nedostane. Tak to je. A je to podle mne i hlavní důvod oné skepse, strachu českých domácností utrácet, nedůvěry ve vlastní stát i ekonomiku, které sice nejsou oprávněné, ale jsou nesporně přítomné a zbytečně nás sráží. Jednoduše řečeno, mezi lidmi jsou mnohem více rozšířeny informace, které lze souhrnně označit jako protivládní, jež jsou současně – a jistě nikoliv náhodou – výrazně pesimističtější, než je realita i naše každodenní zkušenost. 

Běžní lidé prostě „vědí“, že je zle, že se jejich životní podmínky stále zhoršují, že velkému množství domácností hrozí chudoba. A realita? Výsledky šetření ČSÚ v oblasti životních podmínek zveřejněné v únoru 2023 jsou následující: Na každou osobu v české domácnosti připadal průměrný čistý příjem 241,2 tisíc korun, což je o 21 055 korun více než v předchozím roce. Měsíční průměr čistých příjmů na osobu dosáhnul 20 097 korun. Celkové výdaje za bydlení v roce 2022 činily v průměru 6 820 korun měsíčně na domácnost. Míra ohrožení příjmovou chudobou byla 10,2 %, materiálně a sociálně deprivovaných domácností bylo 4,8 %.“ (Životní podmínky 2022) To při vší úctě k těm, kteří to nemají jednoduché a musí se hodně snažit, aby vyšli, nejsou v rámci celé společnosti nijak děsivé výsledky, naopak. Tak kde je chyba? Proč vidíme naši situaci výrazně horší, než skutečně je? Chyba je především v tom, že vládní tábor prohrává boj v informování veřejnosti, a dokud se toto nezmění, nezmění se ani naše “blbá nálada”. 

  


Ceny plynu, ČSÚ
 
 
Ceny elektřiny, ČSÚ
 
 

štítky: #energetika



Naše nejnovější výstupy

3. července 2024, IPPO

Eva Decroix: Doba politických trhovců a sládků se vrací

V těchto dnech mě napadají slova Františka Vaňka z Audience  „Je to všechno na hovno —“. V Evropě vzniká první otevřeně proruská koalice a to zcela podle notiček Kremlu. V tupé a slepé snaze získat či udržet si moc si nasadila líbivou tvářičku ochrany národních zájmů. Že nic není víc v rozporu s našimi národními zájmy než kamarádšoft s těmi, kteří podkopávají bezpečnost našeho státu, je jen bezvýznamný paradox.  Historie jich je plná.

2. července 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek státního rozpočtu je nejnižší za posledních pět let

Jeden z nejdůležitějších slibů vlády Petra Fialy – snižování veřejného zadlužení, se postupně daří naplňovat. Státní rozpočet skončil v 1. pololetí ve schodku 178,6 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardám. Výsledek hospodaření je nejlepší za posledních pět let. Vše nasvědčuje tomu, že plán rozpočtu na letošní rok se podaří naplnit.

2. července 2024, IPPO

Teambuilding Mladé ODS

Ve dnech 28. až 30. června se na Vysočině uskutečnil teambuilding Mladé ODS. Ve spolupráci s touto organizací jej uspořádal Pravý břeh – Institut Petra Fialy a Institut pro pravicovou politiku.

25. června 2024, IPPO

Martin Staněk: Co přinese novela zákona o ochraně hospodářské soutěže?

Lepší kontrolu trhu i efektivnější proces přezkumu veřejných zakázek mají přinést dvě novely zákona o ochraně hospodářské soutěže. Z pera Úřadu vlády míří do legislativního procesu zpřísnění dohledu nad tvorbou cenových kartelů, ministerstvo pro místní rozvoj pak přichází se zjednodušením přezkumu a kontroly veřejných zakázek.

2. června 2024, IPPO

Petr Fiala: Odvážný a originální. Připomínáme si 25. výročí úmrtí Václava Bendy

Dnes si připomínáme výročí 25 let od smrti Václava Bendy (2. června 1999). Několika poznámkami chci připomenout tuto výjimečnou a originální osobnost. Základní kontury příběhu Václava Bendy všichni známe: prožil příliš krátký život, v tomto vyměřeném čase však prokázal odvahu a intelektuální poctivost, stal se vzorem pro mnoho lidí a uspěl v úctyhodném množství společenských rolí. Jak v období totality, tak v demokracii.