16. října 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: Mír z Putinových rukou

rubrika: Komentáře

Poté co palestinská teroristická skupina Hamás zahájila před několika dny bezprecedentní útok na Izrael, přesunula se pozornost světové veřejnosti do této oblasti. Avšak ne na dlouho. Už v pátek se po svém vystoupení na summitu lídrů Společenství nezávislých států v kyrgyzském Biškeku dostal na přední pozici v komentářích sdělovacích prostředků znovu ruský prezident Vladimir Putin.

Kdo viděl videozáznam projevu, který přinesla ruská média, musel mít pocit, že sleduje frašku ve stylu Commedia dell’arte. „Teď je hlavní zastavit krveprolití,“ zdůraznil mimo jiné Vladimir Putin, na jehož příkaz loni v únoru ruská armáda zahájila invazi na Ukrajinu. Sledovala jsem ruce ruského prezidenta, jak berou z útlé hromádky jeden po druhém bílé listy papíru s předepsaným projevem a po přečtení je kladou stranou, aby nepřekážely. Naslouchala jsem klidné dikci vládce Ruska a matně mi vytanula na mysli povídka Ruce Julije Daniela

Jak naznačuje název povídky, ústředním motivem jsou ruce. Hrdina, bývalý čekista, nemyslí na nic jiného. Je jimi posedlý. Prošel psychiatrickou léčebnou, ale stále na nich vidí krev. A co je nejhorší – stále se třesou. Bez cizí pomoci není schopen života. Sám nic nedokáže. Přidělili mu osobní asistentku, která za něj píše protokoly. Není schopen se ani podepsat. A ruce – každý, koho potká, při pohledu na ně rychle odvrátí oči stranou –, z nichž žádné mýdlo nedokáže smýt lidskou krev, se stále třesou…

Od exilového vydání Danielových Rukou ve Washingtonu uplynulo letos šedesát let. Společně se třemi dalšími kratičkými prózami zachycujícími přízračné situace, jež by se v kontextu vyšinutých pravidel sovětského režimu mohly stát veskrze reálnými, se stala příčinou Danielova zatčení a rozpoutání monstrózního soudního procesu, který se odehrál na jaře roku 1966. Do povědomí tehdejšího kulturního světa vstoupil jako proces Siňavskij–Daniel. Vedl ho předseda nejvyššího soudu RSFSR Lev Smirnov. Tentýž, co se jako zástupce prokurátora Ruděnka, vrchního žalobce za SSSR, účastnil norimberského procesu. Sovětská moc dávala všemi vnějšími atributy najevo, že zločiny, jež mají být souzeny, jsou mimořádně závažné. Bylo to poprvé v dějinách sovětské literatury, kdy proces nebyl založen na vykonstruovaných obviněních, ale oba jeho aktéři, spisovatelé Andrej Siňavskij a Julij Daniel, byli pohnáni k trestní odpovědnosti za uměleckou tvorbu. Siňavského potrestali dvanácti lety ztráty svobody, Daniel byl za útlý sešitek se čtyřmi novelami odsouzen k pěti letům lágru a čtyřem letům pobytu ve vyhnanství.

Literární styl Julije Daniela, jedné z nejpozoruhodnějších, ale nepříliš známých postav sovětské undergroundové prózy, je nejčastěji označován jako fantazmagorický realismus. Jako situační východisko svých literárních textů sice spisovatel volí reálné situace, ale dovádí je ad absurdum. Stejné situace se opakují a postupně vytvářejí jakousi zvláštní clonu — realita se mění a posouvá někam jinam. Během soudního procesu se Julij Daniel hájil tím, že svými krátkými texty, zachycujícími děsivou realitu vyšinuté totalitní společnosti, chtěl poukázat na to, že strašlivé časy stalinského kultu s masovými represemi, vyháněním a vyhlazování celých národů se mohou opakovat: „To, co jsem popsal ve svých prózách, je ve srovnání s tím dětská hra…“

V posledních měsících ožívají ruskou zásluhou přízraky, o nichž jsme si mysleli, že už nikdy neožijí. Nastávají situace, o nichž jsme si mysleli, že už nikdy nenastanou. Vladimiru Putinovi se zatím ruce před kamerami viditelně netřesou, jen fantazmagorie jako by se čím dál víc stávala realitou.

štítky: #Rusko



Naše nejnovější výstupy

28. listopadu 2023, IPPO

Izrael ve válce. Kdo stojí na správné straně?

V klubu Šelepka jsme dne 23. 11. zorganizovali debatu s názvem Izrael ve válce. Kdo stojí na správné straně? Pozvání k diskuzi přijali Jiří Schneider, bývalý diplomat a velvyslanec v Izraeli, a Marek Čejka, expert na blízkovýchodní dění a autor knihy Izrael a Palestina.

27. listopadu 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: Autor románu o Zelenském v Praze

Ať chceme, nebo nechceme, Praha je plná občanů ruské národnosti, kteří opustili vlast, jelikož nesouhlasí s Putinovým režimem.  To je důvod, proč do naší metropole čím dál častěji přijíždějí reprezentanti ruské opoziční kultury, aby ruskému publiku představili svá nová díla.

27. listopadu 2023, IPPO

Michal Chládek: Koblihu nebo salát? Efekt dlouhodobých a krátkodobých rozhodnutí

Dám si koblihu a pustím si nekonečný seriál, nebo si raději dám salát a půjdu si zacvičit? Podobně jako v životě i v politice můžeme dělat krátkodobě příjemná a líbivá rozhodnutí, která nám ale z dlouhodobého hlediska ubližují.

24. listopadu 2023, IPPO

Kateřina Hloušková: Česko jako první na světě zmrazilo ruský státní majetek

Ve středu 15. listopadu česká vláda zmrazila ruský státní majetek. Na český sankční seznam totiž zařadila agenturu Goszagransobstvennost, která spravuje ruské státní majetky nejen u nás, ale i v dalších asi sedmdesáti zemích světa. Ruský stát tak už v České republice nesmí nakládat s nemovitostmi a nemůže využívat ani zisky z jejich pronájmů. 

24. listopadu 2023, IPPO

Michal Chládek: Doba nároková: Platy zvýšit! Inflaci, daně, pracovní dobu a deficit snížit

Stávku učitelů? Dokážu pochopit. Stávku lékařů? Taky. Stávku zaměstnanců Škoda Auto ale pochopit nedokážu. Demonstrovat proti vládě při průměrném platu 65 tisíc mi přijde absurdní. Osobně bych samozřejmě také chtěl vyšší plat (mzdu), neplatit daně, pracovat tři hodiny denně a do toho mít vyrovnaný státní rozpočet. V ideálním světě by to šlo. V ideálním svět ale nežijeme a nežije se v něm vůbec nikde.