24. listopadu 2023, IPPO

Kateřina Hloušková: Česko jako první na světě zmrazilo ruský státní majetek

rubrika: Komentáře

Ve středu 15. listopadu česká vláda zmrazila ruský státní majetek. Na český sankční seznam totiž zařadila agenturu Goszagransobstvennost, která spravuje ruské státní majetky nejen u nás, ale i v dalších asi sedmdesáti zemích světa. Ruský stát tak už v České republice nesmí nakládat s nemovitostmi a nemůže využívat ani zisky z jejich pronájmů. 

Goszagransobstvennost je ruská vládní agentura, která spravuje nemovitosti po celém světě, je součástí ruské federální ekonomiky a spadá přímo pod prezidenta Vladimira Putina. Česká republika je první, která její majetek zmrazila a nyní bude ministerstvo zahraničí prosazovat, aby podobný přístup zvolila celá Evropská unie.

Finanční analytický úřad, který má tyto záležitosti na starosti, ruské agentuře zablokuje bankovní účty a do katastru nemovitostí umístí plomby. Dlouhodobí nájemníci zde budou moci bydlet i nadále, ovšem už nebudou platit nájemné v hotovosti ruské straně, ale pouze na bankovní účet, kde zůstanou peníze po dobu platnosti sankcí zmrazeny.

Jak řekl ministr Lipavský, Česká republika je v množství ruských státních nemovitostí unikátní, v jiných zemích ruský stát tak velkými majetky nedisponuje. Rusové u nás totiž dosud těžili z „přátelství na věčné časy“ a volně nakládali s desítkami nemovitostí a stovkami bytů, o nichž arogantně prohlašovali, že slouží diplomatickému aparátu. Značná část z nich ale byla využívána k běžným komerčním pronájmům a zčásti dokonce i ke krátkodobým pronájmům turistům. Tyto nemovitosti přitom nejsou vlastnictvím Ruska, stále oficiálně patří České republice, jen byly v dobách komunismu dány na neomezenou dobu do správy tehdy sovětské ambasády. O problému s nelegálním nakládáním svěřeného majetku se ví už dávno. Nejen v médiích se opakovaně objevovaly informace, že ruská agentura zachází se svěřenými nemovitostmi v rozporu s diplomatickými úmluvami. Nebyla však vůle s tím cokoliv dělat.

Změna přišla až s nástupem vlády Petra Fialy. Ministerstvo zahraničí prověřilo majetkové vztahy, odlišilo pozemky a budovy, které jsou oprávněně chráněné diplomatickou úmluvou, od těch, které slouží k nezákonnému obohacování, a začalo celý problém řešit.

Podle Jana Lipavského Rusko na území České republiky dosud využívá 42 budov. Nyní budou u značné části z nich konečně uzavřeny standardní nájemní smlouvy. V užívání Ruské federaci zůstanou jen ty nemovitosti, které prokazatelně slouží k diplomatickým účelům – například budova ambasády, rezidence velvyslance či konzulární budovy. Ministr zdůraznil, že tím vláda plní další body ze svého programového prohlášení.

Zmrazené ruské peníze nelze použít na pomoc Ukrajině

Česko už dříve, v souvislosti s mezinárodními sankcemi spojenými s válkou na Ukrajině, zmrazilo ruský majetek v hodnotě asi deset miliard korun. Jeho vlastníky jsou konkrétní osoby či ruské firmy, které se ocitly na sankčním seznamu a nesmějí tak se svým majetkem nakládat.

Již od počátku se objevují návrhy, aby byl tento ruský majetek použit na rekonstrukci zničené Ukrajiny. I když se to zdá logické, nejde o snadnou záležitost, protože ochrana soukromého majetku je právem, které se ve vyspělých demokratických zemích těší mimořádné pozornosti. Způsob, jak pomoci Ukrajině a přitom se nezpronevěřit vlastním principům a zákonům, hledají mnohé státy. V rámci unijní sedmadvacítky je zatím nejdál Estonsko, které už nezbytné zákony připravuje. Česká republika se rozhodla počkat na nalezení společného řešení na úrovni celé EU.

Zatím se zdá, že schůdná forma povede nikoliv přes právně sporné zabavení majetku a předání třetí straně, ale spíše cestou využití jeho výnosů. Celá problematika je však velmi komplikovaná. Řeší se například nutnost zabavený majetek udržovat, platit nezbytné poplatky a podobně. Přímořské státy jako Francie, Itálie nebo Španělsko hlásí například nemalé problémy s hrazením nákladů, které vznikají nezbytnou údržbou nebo placením třetím stranám – jde například o problematiku zabavených luxusních jachet ruských oligarchů, které kotví v západoevropských přístavech. Problémy tohoto typu se v České republice zatím nevyskytují. Zde zabavený majetek má podobu bankovních kont, kapitálových výnosů nebo třeba nájemních domů či hotelů, které dále pokračují v činnosti, plní své povinnosti, vydělávají, jen zisky neplynou ruským majitelům.

Věřme, že schůdné řešení, jak se zmrazenými majetky dále nakládat, se najde již brzy. Česká republika však na sebe může být pyšná už nyní, opět jsme ve vztahu k Putinovu Rusku projevily odvahu a pokračujeme správným směrem. Aroganci moci se nesmí ustupovat.

štítky: #Rusko



Naše nejnovější výstupy

3. července 2024, IPPO

Eva Decroix: Doba politických trhovců a sládků se vrací

V těchto dnech mě napadají slova Františka Vaňka z Audience  „Je to všechno na hovno —“. V Evropě vzniká první otevřeně proruská koalice a to zcela podle notiček Kremlu. V tupé a slepé snaze získat či udržet si moc si nasadila líbivou tvářičku ochrany národních zájmů. Že nic není víc v rozporu s našimi národními zájmy než kamarádšoft s těmi, kteří podkopávají bezpečnost našeho státu, je jen bezvýznamný paradox.  Historie jich je plná.

2. července 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek státního rozpočtu je nejnižší za posledních pět let

Jeden z nejdůležitějších slibů vlády Petra Fialy – snižování veřejného zadlužení, se postupně daří naplňovat. Státní rozpočet skončil v 1. pololetí ve schodku 178,6 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardám. Výsledek hospodaření je nejlepší za posledních pět let. Vše nasvědčuje tomu, že plán rozpočtu na letošní rok se podaří naplnit.

2. července 2024, IPPO

Teambuilding Mladé ODS

Ve dnech 28. až 30. června se na Vysočině uskutečnil teambuilding Mladé ODS. Ve spolupráci s touto organizací jej uspořádal Pravý břeh – Institut Petra Fialy a Institut pro pravicovou politiku.

25. června 2024, IPPO

Martin Staněk: Co přinese novela zákona o ochraně hospodářské soutěže?

Lepší kontrolu trhu i efektivnější proces přezkumu veřejných zakázek mají přinést dvě novely zákona o ochraně hospodářské soutěže. Z pera Úřadu vlády míří do legislativního procesu zpřísnění dohledu nad tvorbou cenových kartelů, ministerstvo pro místní rozvoj pak přichází se zjednodušením přezkumu a kontroly veřejných zakázek.

2. června 2024, IPPO

Petr Fiala: Odvážný a originální. Připomínáme si 25. výročí úmrtí Václava Bendy

Dnes si připomínáme výročí 25 let od smrti Václava Bendy (2. června 1999). Několika poznámkami chci připomenout tuto výjimečnou a originální osobnost. Základní kontury příběhu Václava Bendy všichni známe: prožil příliš krátký život, v tomto vyměřeném čase však prokázal odvahu a intelektuální poctivost, stal se vzorem pro mnoho lidí a uspěl v úctyhodném množství společenských rolí. Jak v období totality, tak v demokracii.