Odpovědná pravicová vláda dělá to, co se udělat musí – nepopulární rozhodnutí. Že změna je nutná a stav neudržitelný věděli všichni už před lety a vědí to i teď. Věděly to i předchozí vlády, ať už promlouvaly ústy Sobotky, Maláčové, Babiše či Schillerové. K tomu učinit zásadní kroky jim chyběla odvaha. Jistě by bylo jednodušší provádět reformy v době, kdy nás netrápí krize a za humny nezuří opravdová válka. Nežijeme ale v ideálním světě a odpovědnou vládu máme po téměř deseti promarněných letech.
Druhého února uplynulo 80 let od vítězství Rudé armády v bitvě o Stalingrad. Tato téměř půl roku trvající bitva vstoupila do dějin nejen tím, že znamenala začátek zkázy nacistického Německa, ale také počtem padlých. Celkem jich na obou stranách byly dva miliony. Jako každoročně, i letos se přijel prezident Putin poklonit místu bitvy, aby pod Mamajevovou mohylou u podnoží majestátní sochy Matka Vlast volá k boji položil věnec k věčnému ohni. Pojďme nahlédnout na tento pietní akt jinak, než jak nám jej ukazují záběry zpravodajských agentur, které jsme viděli v médiích.
České politické strany stárnou a přicházejí o členy. Ačkoliv se jedná o poměrně závažný jev, který může v důsledku ohrozit fungování celého demokratického systému, není mu věnována dostatečná pozornost. Fenomén stárnutí politiky můžeme nejlépe pozorovat ve Spojených státech. Prezidentovi je 80 let. Vůdci senátní většiny je 72 let a končící předsedkyni Sněmovny reprezentantů dokonce 82 let. Průměrný věk senátorů po posledních volbách je 64,3 let, u poslanců je to 58,4 let.
Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho?
Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.
Ústavní soud před třemi týdny zrušil části volebního zákona, které se týkaly přepočtu mandátů a volební klauzule pro volební koalice. Jak tedy budeme 8. a 9. října volit? A rozloučíme se také s volebními kraji, které samotný soud nezrušil, protože proporcionáního rozložení v Poslanecké sněmovně lze dosáhnout i jinak?
Čínský pokus o hospodářský průnik do střední Evropy je třeba vnímat v kontextu změny čínské strategie, ke kterému došlo v posledních deseti letech. Zatímco bývalý prezident Ťiang Ce-min (1993-2003) formuloval cíl vybudovat středně bohatou společnost a Chu Ťin-tchao (2003-2013) kladl důraz na společnost harmonickou, úspěchy typu olympijských her v Pekingu 2008 a Expo 2010 v Šanghaji posílily sebevědomí čínských politických elit natolik, že začaly uvažovat o Čínském snu, ambiciózním hospodářském plánu, který je spojen s osobou současného prezidenta Si Ťin-pchinga (od 2013).
Proč se nám texty a projevy pocházející z Evropské unie často zdají být podivně vzdálené? Proč se tolik spoléhají na fráze a obecná klišé? Žádná reforma, kampaň ani směrnice to nespraví. Je to vlastnost, která vyplývá z podstaty evropské integrace. Kombinace velmi vysokých cílů a absence společné historické zkušenosti, na jejímž základě by se daly prosadit, nutně vede k nekonečnému pátrání po „společných evropských hodnotách“ a po „vybudování nové evropské identity“, hojně zastoupeného takřka v každém unijním materiálu.
První a zásadní podmínkou správného využívání meliorací je vnímání a používání meliorační stavby v její celistvosti, což však současný systém není schopen zajistit. Metodika vypracovaná Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy však přináší systémové řešení: klíčem k úspěchu je obnovení vodních družstev.
2. května 2018 v Klubu IPPO a Pravého břehu proběhla debata o kryptoměnách a o inovacích, které jsou s tímto novým fenoménem spojené. Naše pozvání přijal Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen, přední odborník na virtuální měny a autor knihy Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti, v níž píše: