17. dubna 2025
(NE) BYDLÍME ? – Debata s mladými pro mladé – část druhá
V Praze, Ostravě a Brně pokračovali naše debaty o bydlení s mladými členy ODS a poslancem Jiřím Havránkem. Dobře totiž víme, že dostupné bydlení je pro mladé klíčový problém.
V Praze, Ostravě a Brně pokračovali naše debaty o bydlení s mladými členy ODS a poslancem Jiřím Havránkem. Dobře totiž víme, že dostupné bydlení je pro mladé klíčový problém.
V Praze, Ostravě a Brně pokračovali naše debaty o bydlení s mladými členy ODS a poslancem Jiřím Havránkem. Dobře totiž víme, že dostupné bydlení je pro mladé klíčový problém.
Světový řád se mění před našima očima! A proto jsem si pozvali Tomáše Pojara, aby nás změnami provedl Jak se daří české muniční iniciativě? Nachází se USA v rozkladu? A jaká je situace v Izraeli? Vše, co jste chtěli vědět o bezpečnosti, vám poví Tomáš Pojar v nejnovějším díle Pravýho podcastu!
Prosadit vznik nového výboru se Republikáni snažili už ke konci minulého volebního období. Sněmovna ale nakonec jeho vznik odhlasovala až letos v lednu, a to pohodlnou většinou 365 hlasů. Proti hlasovalo jen 65 demokratických poslanců. Předsedou výboru byl zvolen Mike Gallagher z Wisconsinu, bývalý zpravodajský důstojník námořní pěchoty, který je známý svou angažovaností v bezpečnostních otázkách. Republikáni ve výboru drží těsnou většinu.
Podcast ze zákulisí Evropské unie s Ondrou Krutílkem, poradcem premiéra Petra Fialy. V druhém díle řešíme návrh normy EURO 7. Ta upravuje zejména emise z výfuku automobilů, ale třeba i emise z otěru brzd a pneumatik. V navrhované podobě by norma výrazně ovlivnila cenovou dostupnost automobilů a konkurenceschopnost Evropy vůči Číně. Ještě je čas to změnit.
Pár dnů před smutným výročím ruského vpádu vyšla v New Yorku kniha Ruský anstisvět. Politika na pokraji apokalypsy (Russkij antimir. Politika apokalipsisa. 248 s.). Autor, rusko-americký filozof Michail Epštejn, se v ní zamýšlí nad katastrofickými událostmi posledního roku, nad konfrontací Ruska s Ukrajinou a Západem. Sleduje cestu, kterou se proměnil ruský svět v antisvět hrozící celému lidstvu apokalypsou. Koncept Ruska jako antisvěta se u Epštejna začal formovat poté, co v roce 2008 ruští vojáci vtrhli na nezpochybnitelné území cizího státu – na území Gruzie. „Poté začala sebelikvidace Ruska: antisvět, který se v něm po staletí formoval, se náhle ostře projevil a nakonec zvítězil,“ řekl v interview pro Rádio Svoboda.
Odpovědná pravicová vláda dělá to, co se udělat musí – nepopulární rozhodnutí. Že změna je nutná a stav neudržitelný věděli všichni už před lety a vědí to i teď. Věděly to i předchozí vlády, ať už promlouvaly ústy Sobotky, Maláčové, Babiše či Schillerové. K tomu učinit zásadní kroky jim chyběla odvaha. Jistě by bylo jednodušší provádět reformy v době, kdy nás netrápí krize a za humny nezuří opravdová válka. Nežijeme ale v ideálním světě a odpovědnou vládu máme po téměř deseti promarněných letech.
Ve Spojených státech probíhá debata o regulaci mobilní aplikace a sociální sítě TikTok. Obzvláště aktivně k této otázce přistupují republikánští politici. Diskuze, která v posledních měsících téměř utichla, nyní znovu nabírá na síle. Příčinou je nedávná kauza sestřeleného čínského špionážního balonu.
Podcast ze zákulisí Evropské unie s Ondrou Krutílkem, poradcem premiéra Petra Fialy. V prvním díle řešíme tři připravované normy z dílny Evropské unie, které výrazně ovlivní naše kraje a obce. Jedná se o nařízení o obnově přírody, nařízení o pesticidech a směrnici o čištění odpadních vod.
Česká prvorepubliková pravice nepředstavovala po roce 1989 pro nově vznikající ODS a jiné menší pravicové strany a hnutí významnější zdroj inspirace. Pravděpodobným důvodem byla diskontinuita v podobě půlstoletí totalitních režimů, které jakýkoliv vývoj přerušily. Inspiraci jsme proto hledali především v anglosaských zemích, kde v osmdesátých letech triumfovala konzervativní pravice Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Výjimku představují snad jen dva známější prvorepublikoví pravicoví politici: Antonín Švehla a Alois Rašín.
Druhého února uplynulo 80 let od vítězství Rudé armády v bitvě o Stalingrad. Tato téměř půl roku trvající bitva vstoupila do dějin nejen tím, že znamenala začátek zkázy nacistického Německa, ale také počtem padlých. Celkem jich na obou stranách byly dva miliony. Jako každoročně, i letos se přijel prezident Putin poklonit místu bitvy, aby pod Mamajevovou mohylou u podnoží majestátní sochy Matka Vlast volá k boji položil věnec k věčnému ohni. Pojďme nahlédnout na tento pietní akt jinak, než jak nám jej ukazují záběry zpravodajských agentur, které jsme viděli v médiích.
Svoboda projevu na internetu je jedním z hlavních témat posledních let. Úzce souvisí s šířením dezinformací, omezováním dosahu na sociálních sítích nebo zablokováním některých webů na začátku války na Ukrajině. Debata o svobodě se však často zvrhává v emotivní výlevy jedné či druhé strany, a to bez základních znalostí současné, ale i chystané právní úpravy. Jak je to tedy nyní se svobodou projevu? Chystá se ji někdo omezit? A není už v současné době omezena?
Premiér Petr Fiala v neděli večer oznámil, že prezident Miloš Zeman vyhoví jeho žádosti a nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu. Současnému předsedovi Pavlovi Rychetskému jeho druhý desetiletý předsednický mandát skončí v srpnu tohoto roku. V té době bude již několik měsíců úřadujícím prezidentem Petr Pavel. Zemanovo jmenování s několikaměsíčním „předstihem“ tak potenciálně mohlo ohrozit stabilitu ústavního systému.
Institut pro pravicovou politiku a Pravý břeh – Institut Petra Fialy uspořádali debatu Amerika na rozcestí. Diskutovat za námi do Stopkovy Plzeňské pivnice přišel politický komentátor a expert na USA Roman Joch.
Úspěch Petra Pavla je bezpochyby skvělý. Část společnosti, která ho volila, nepodlehla propagandě protikandidáta a ukázala odvahu. Andrej Babiš potřetí za sebou prohrál ve volbách. Důležité je ale nezapomenout i na druhou část společnosti, která bude mít pocit, že nemá ve vládnoucí politické reprezentaci zastoupení. Máme před sebou téměř jeden a půl roku bez voleb. Vláda Petra Fialy musí využít tento čas k odvážným systémovým změnám. Stejně důležité ale bude také jejich vysvětlování, protože Andrej Babiš a nejen s ním spojená propaganda v politice nekončí.
Mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb uspořádal Pravý břeh – Institut Petra Fialy a Institut pro pravicovou politiku debatu zaměřenou právě na volbu prezidenta a politický marketing. Ve Stopkově Plzeňské pivnici diskutoval politolog Lubomír Kopeček a renomovaný marketér Radek Hadj Moussa.
Šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová v úterý oznámila, že opozice sbírá podpisy pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Jednací řád sněmovny vyžaduje pro takový krok podpis alespoň 50 poslanců, takže lze očekávat, že k hlasování skutečně dojde. Víc než o cokoli jiného se ale bude jednat o politickou frašku a prázdné gesto.
O prezidentské kampani, výsledcích prvního kola, ale i o vyhlídkách do kola druhého. Diskutovat budou známý politolog a renomovaný marketér.