Americké volby jsou za námi! A v Pravým podcastu je pro vás shrnul expert na slovo vzatý, Michal Durčák! Jak tyto volby vidí Češi? Měla větši vliv Taylor Swift, nebo veverka Peanut? A již klasicky, co podcasty? Nejen to se dozvíte v nejnovějším díle Pravýho podastu s Michaelem Durčákem!
Mladá ODS a Mladí Konzervativci ve spolupráci s Pravým břehem a Institutem pro Pravicovou politiku chystá sérii debat o bydlení s Jirkou Havránkem. Během listopadu vyjedeme do čtyřech krajů, kde budeme s Jirkou a mladými mluvit o tom, co je nejvíc trápí, a to je jednoznačně bydlení. Jak velký je to problém? Jak to vidí mladí v regionech a jak poslanec? Co se s tím dá dělat? A jak můžeme mladým lidem pomoci? Pojďme se o tom bavit v Hradci, Ústí, Plzni a Jihlavě.
Ve čtvrtek 31. října, pár dní před americkými prezidentskými volbami, jsme se sešli na Šelepce, abychom právě o Spojených státech diskutovali. Naše pozvání přijal publicista a ředitel Občanského institutu Roman Joch a komentátor Michael Durčák. S nimi jsme mluvili například o tom, jaká je americká prezidentská kampaň, co volby rozhodne a jak to ovlivní nás v Evropě. Nechyběly samozřejmě ani dotazy z publika. Vás zajímala hlavně válka na Ukrajině a nebo to, jestli Trump opravdu myslí vážně všechno, co říká. Debata byla organizována ve spolupráci s Institutem pro pravicovou politiku, Mladou ODS a Mladými konzervativci.
Pár dnů před smutným výročím ruského vpádu vyšla v New Yorku kniha Ruský anstisvět. Politika na pokraji apokalypsy (Russkij antimir. Politika apokalipsisa. 248 s.). Autor, rusko-americký filozof Michail Epštejn, se v ní zamýšlí nad katastrofickými událostmi posledního roku, nad konfrontací Ruska s Ukrajinou a Západem. Sleduje cestu, kterou se proměnil ruský svět v antisvět hrozící celému lidstvu apokalypsou. Koncept Ruska jako antisvěta se u Epštejna začal formovat poté, co v roce 2008 ruští vojáci vtrhli na nezpochybnitelné území cizího státu – na území Gruzie. „Poté začala sebelikvidace Ruska: antisvět, který se v něm po staletí formoval, se náhle ostře projevil a nakonec zvítězil,“ řekl v interview pro Rádio Svoboda.
Odpovědná pravicová vláda dělá to, co se udělat musí – nepopulární rozhodnutí. Že změna je nutná a stav neudržitelný věděli všichni už před lety a vědí to i teď. Věděly to i předchozí vlády, ať už promlouvaly ústy Sobotky, Maláčové, Babiše či Schillerové. K tomu učinit zásadní kroky jim chyběla odvaha. Jistě by bylo jednodušší provádět reformy v době, kdy nás netrápí krize a za humny nezuří opravdová válka. Nežijeme ale v ideálním světě a odpovědnou vládu máme po téměř deseti promarněných letech.
Ve Spojených státech probíhá debata o regulaci mobilní aplikace a sociální sítě TikTok. Obzvláště aktivně k této otázce přistupují republikánští politici. Diskuze, která v posledních měsících téměř utichla, nyní znovu nabírá na síle. Příčinou je nedávná kauza sestřeleného čínského špionážního balonu.
Podcast ze zákulisí Evropské unie s Ondrou Krutílkem, poradcem premiéra Petra Fialy. V prvním díle řešíme tři připravované normy z dílny Evropské unie, které výrazně ovlivní naše kraje a obce. Jedná se o nařízení o obnově přírody, nařízení o pesticidech a směrnici o čištění odpadních vod.
Česká prvorepubliková pravice nepředstavovala po roce 1989 pro nově vznikající ODS a jiné menší pravicové strany a hnutí významnější zdroj inspirace. Pravděpodobným důvodem byla diskontinuita v podobě půlstoletí totalitních režimů, které jakýkoliv vývoj přerušily. Inspiraci jsme proto hledali především v anglosaských zemích, kde v osmdesátých letech triumfovala konzervativní pravice Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Výjimku představují snad jen dva známější prvorepublikoví pravicoví politici: Antonín Švehla a Alois Rašín.
Druhého února uplynulo 80 let od vítězství Rudé armády v bitvě o Stalingrad. Tato téměř půl roku trvající bitva vstoupila do dějin nejen tím, že znamenala začátek zkázy nacistického Německa, ale také počtem padlých. Celkem jich na obou stranách byly dva miliony. Jako každoročně, i letos se přijel prezident Putin poklonit místu bitvy, aby pod Mamajevovou mohylou u podnoží majestátní sochy Matka Vlast volá k boji položil věnec k věčnému ohni. Pojďme nahlédnout na tento pietní akt jinak, než jak nám jej ukazují záběry zpravodajských agentur, které jsme viděli v médiích.
Svoboda projevu na internetu je jedním z hlavních témat posledních let. Úzce souvisí s šířením dezinformací, omezováním dosahu na sociálních sítích nebo zablokováním některých webů na začátku války na Ukrajině. Debata o svobodě se však často zvrhává v emotivní výlevy jedné či druhé strany, a to bez základních znalostí současné, ale i chystané právní úpravy. Jak je to tedy nyní se svobodou projevu? Chystá se ji někdo omezit? A není už v současné době omezena?
Premiér Petr Fiala v neděli večer oznámil, že prezident Miloš Zeman vyhoví jeho žádosti a nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu. Současnému předsedovi Pavlovi Rychetskému jeho druhý desetiletý předsednický mandát skončí v srpnu tohoto roku. V té době bude již několik měsíců úřadujícím prezidentem Petr Pavel. Zemanovo jmenování s několikaměsíčním „předstihem“ tak potenciálně mohlo ohrozit stabilitu ústavního systému.
Institut pro pravicovou politiku a Pravý břeh – Institut Petra Fialy uspořádali debatu Amerika na rozcestí. Diskutovat za námi do Stopkovy Plzeňské pivnice přišel politický komentátor a expert na USA Roman Joch.
Úspěch Petra Pavla je bezpochyby skvělý. Část společnosti, která ho volila, nepodlehla propagandě protikandidáta a ukázala odvahu. Andrej Babiš potřetí za sebou prohrál ve volbách. Důležité je ale nezapomenout i na druhou část společnosti, která bude mít pocit, že nemá ve vládnoucí politické reprezentaci zastoupení. Máme před sebou téměř jeden a půl roku bez voleb. Vláda Petra Fialy musí využít tento čas k odvážným systémovým změnám. Stejně důležité ale bude také jejich vysvětlování, protože Andrej Babiš a nejen s ním spojená propaganda v politice nekončí.
Mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb uspořádal Pravý břeh – Institut Petra Fialy a Institut pro pravicovou politiku debatu zaměřenou právě na volbu prezidenta a politický marketing. Ve Stopkově Plzeňské pivnici diskutoval politolog Lubomír Kopeček a renomovaný marketér Radek Hadj Moussa.
Šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová v úterý oznámila, že opozice sbírá podpisy pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Jednací řád sněmovny vyžaduje pro takový krok podpis alespoň 50 poslanců, takže lze očekávat, že k hlasování skutečně dojde. Víc než o cokoli jiného se ale bude jednat o politickou frašku a prázdné gesto.
O prezidentské kampani, výsledcích prvního kola, ale i o vyhlídkách do kola druhého. Diskutovat budou známý politolog a renomovaný marketér.
České politické strany stárnou a přicházejí o členy. Ačkoliv se jedná o poměrně závažný jev, který může v důsledku ohrozit fungování celého demokratického systému, není mu věnována dostatečná pozornost. Fenomén stárnutí politiky můžeme nejlépe pozorovat ve Spojených státech. Prezidentovi je 80 let. Vůdci senátní většiny je 72 let a končící předsedkyni Sněmovny reprezentantů dokonce 82 let. Průměrný věk senátorů po posledních volbách je 64,3 let, u poslanců je to 58,4 let.
Ve středu 7. prosince jsme ve spolupráci s Pravým břehem a deníkem Forum24 uspořádali diskuzi Média, politika a válka. Našimi hosty byli šéfredaktor Pavel Šafr a hlavní editorka Johana Hovorková. Debatovali jsme o současném stavu českých médií i o tom, jakou roli sehrávají během ruské války na Ukrajině. Dále jsme vedli debatu o současné prezidentské kampani v souvislosti s nadcházejícími volbami.