Americké volby jsou za námi! A v Pravým podcastu je pro vás shrnul expert na slovo vzatý, Michal Durčák! Jak tyto volby vidí Češi? Měla větši vliv Taylor Swift, nebo veverka Peanut? A již klasicky, co podcasty? Nejen to se dozvíte v nejnovějším díle Pravýho podastu s Michaelem Durčákem!
Mladá ODS a Mladí Konzervativci ve spolupráci s Pravým břehem a Institutem pro Pravicovou politiku chystá sérii debat o bydlení s Jirkou Havránkem. Během listopadu vyjedeme do čtyřech krajů, kde budeme s Jirkou a mladými mluvit o tom, co je nejvíc trápí, a to je jednoznačně bydlení. Jak velký je to problém? Jak to vidí mladí v regionech a jak poslanec? Co se s tím dá dělat? A jak můžeme mladým lidem pomoci? Pojďme se o tom bavit v Hradci, Ústí, Plzni a Jihlavě.
Ve čtvrtek 31. října, pár dní před americkými prezidentskými volbami, jsme se sešli na Šelepce, abychom právě o Spojených státech diskutovali. Naše pozvání přijal publicista a ředitel Občanského institutu Roman Joch a komentátor Michael Durčák. S nimi jsme mluvili například o tom, jaká je americká prezidentská kampaň, co volby rozhodne a jak to ovlivní nás v Evropě. Nechyběly samozřejmě ani dotazy z publika. Vás zajímala hlavně válka na Ukrajině a nebo to, jestli Trump opravdu myslí vážně všechno, co říká. Debata byla organizována ve spolupráci s Institutem pro pravicovou politiku, Mladou ODS a Mladými konzervativci.
Jsme zpět po delší pauze. V šestém díle podcastu se bavíme o chystané právní úpravě umělé inteligence, pozastavení maďarského předsednictví v Evropské unii a nezapomene ani na blížící se volby do Evropského parlamentu, které se konají za necelý rok.
Evropská komise bohužel opakovaně projevuje své odtržení od reality. V nedávném rozhovoru Věra Jourová prohlásila, že Twitter může v Evropě skončit. Bizarní je i situace okolo připravované normy Euro 7, jejíž některé parametry nejsou ani fyzikálně realizovatelné. Ambice komise jsou tedy možná hezké na papíře, reálně jsou ale absolutně nesplnitelné. Evropská komise je přitom jedinou institucí v EU, která má legislativní pravomoc. Její počínání však připomíná přísloví: „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.”
V desítkách ruských měst se v neděli 4. června při příležitosti jeho 47. narozenin konala na podporu vězněného lídra opozice shromáždění. Alexej Navalnyj, odpykávající si jedenáct a půl roku dlouhý trest, má po pokusu otrávit ho novičokem podlomené zdraví a ve středověkých podmínkách ruského vězení se jeho stav zhoršuje. Není jediným opozičním politikem, který po zásahu ruských tajných služeb tuto nervově paralyzující látku pocítil na vlastní kůži.
Pravý břeh - Institut Petra Fialy, Institut pro pravicovou politiku, Mladí konzervativci a Mladí občanští demokraté vás srdečně zvou na poslední předprázdninovou debatu o české energetice.
Český stát je zkostnatělý a zabetonovaný. Mluví o tom Petr Fiala, když říká, že pokud by měly návrh řešení na snížení byrokracie a škrtů přinést úřady, nestane se to. A není se čemu divit, jde jim o jejich práci. Některé věci se tedy musí dělat státní správě navzdory. Proč? Protože se tu dlouhé roky prosazovala politika silného státu. Připustili jsme, aby stát řídili nevolení anonymní úředníci a ne politici, které volíme, můžeme kontrolovat a kteří mají jasný demokratický mandát nás zastupovat. Je načase to změnit.
Do bojů o republikánskou nominaci pro prezidentské volby v roce 2024 vstoupil Mike Pence, 48. viceprezident Spojených států. Jaké jsou jeho šance? A můžeme očekávat tvrdý střet mezi ním a jeho bývalým spojencem Trumpem?
Guvernér státu Florida Ron DeSantis včera oznámil svou kandidaturu na prezidenta a zahájil souboj o republikánskou nominaci. Kandidaturu vyhlásil v minutovém videu, ve kterém kritizoval administrativu prezidenta Bidena kvůli rostoucí kriminalitě a nezvládnuté migraci: „Na Floridě jsme dokázali, že je to možné. Zvolili jsme fakta místo strachu. Vzdělání místo indoktrinace. Právo a pořádek místo nepokojů,“ řekl mj. DeSantis. Jaké jsou ale jeho reálné šance?
Když jsem si před pár dny prohlížela záběry z 11. petrohradského mezinárodního právního fóra, na nichž místopředsedkyně Státní dumy Irina Jarová vyzývá k přijetí zákona kriminalizujícího rusofobii, zatrnulo mi. Její příjmení spustilo v mé mysli řetězec asociací, které mne vrátily do porevolučního Ruska. Do doby, kdy se rodila propagandistická dramatika. Klenotem tohoto žánru bylo v druhé polovině dvacátých let dílo z pera divadelního teoretika Konstantina Treňova, nazvané podle hlavní hrdinky Ljubov Jarová (1926). Ve finále hry odevzdává hrdinka svého muže, který se přidal k bílým, do rukou bolševiků, kde ho čeká „spravedlivý soud“ a poprava. Teprve tímto skutkem se stává opravdovou soudružkou a prototypem uvědomělé sovětské ženy. Hře se pro její zásadní ideologický obsah dostalo v sovětském období několika filmových zpracování. Filmová verze ze sedmdesátých let, v níž režisér Vladimir Fetin obsadil do hlavní role Ljudmilu Čursinu nazývanou sovětská Marilyn Monroe, patří do zlatého fondu sovětské propagandistické kinematografie.
Včera podepsala ministryně obrany Jana Černochová s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). Jaký je vůbec smysl této dohody? Základním účelem je poskytnout právní rámec pro fungování amerických vojenských sil na území naší republiky, pokud vláda nebo parlament vysloví s jejich přítomností souhlas. Dohoda sama o sobě samozřejmě nedává Spojeným státům možnost vysílat na naše území své vojenské jednotky. Obdobnou smlouvu má navíc podepsáno dalších 24 členských států NATO včetně Polska nebo Slovenska.
Válka na Ukrajině trvá již rok a dva měsíce. Po celou tu dobu se vedou debaty o tom, co se stane s Ruskem, až válka skončí. Zejména zda Vladimir Putin zůstane u moci a zda země zůstane v současné podobě. K těm, kteří dnes veřejně otevírají tyto otázky, se ze Švýcarska připojil také Michail Chodorkovskij svojí poslední knihou Jak zabít draka? Příručka pro začínající revolucionáře.
Ocitli jsme se v bezprecedentní situaci, kdy pouze mandatorní, tedy povinné výdaje České republiky, převyšují veškeré příjmy státního rozpočtu. Za posledních šest let vzrostly celkové výdaje státu téměř o bilion korun. Bez škrtů a reforem by byl schodek státního rozpočtu v příštím roce vyšší o 94,1 a v tom dalším dokonce o 147 miliard. V rozhazovačném stylu předchozích vlád nelze pokračovat. Musíme se dostat zpět do formy, shodit přebytečná kila, a to prostě bolí.
Dubnová akce o novém stavebním zákoně proběhla už tradične ve Stopkově Plzeňské pivnici. Pozvání k diskuzi přijali Jiří Havránek, poslanec za ODS a zpravodaj nového stavebního zákona, kterému se podařilo najít širokou shodu napříč politickým spektrem, a Tomáš Zlámal, architekt a vůdčí postava Ateliéru Zlámal.
Stát Izrael si v posledních dnech připomněl 75. výročí svého vzniku. Vyhlášen byl sice až 14. května 1948, v samotném Izraeli se ale slaví podle židovského kalendáře. Je tedy vhodné připomenout, že to bylo právě Československo, které nově vznikajícímu státu pomohlo obhájit svou existenci dodávkami zbraní, ale i výcvikem vojenského personálu. Podpora Izraele se potom stala jedním z hlavních rysů mezinárodní politiky české pravice po roce 1989. A nyní se ukazuje, že trvá i nadále.
Celosvětově nejsledovanějším soudním procesem posledních měsíců byl proces s ruským opozičním politikem Vladimirem Kara-Murzou. Jeho odvážný a nekompromisní postoj byl důvodem nelidského odsouzení – dvacet pět let v kolonii s přísným režimem. Drakonický trest ve spojení s kolonií s přísným režimem (v ruském vězeňském slangu se nazývá zkratkou strogač) mě vrátil o více než třicet let zpátky.
Pravý břeh - Institut Petra Fialy vás ve spolupráci s Institutem pro pravicovou politiku, Mladými občanskými demokraty a Mladými konzervativci zve na debatu Sněmovní zázrak? Jak nám pomůže nový stavební zákon.