Mladí ve Sněmovně! Jak prorazit v politice? Proč si vybrali právě ODS? A jaké jsou jejich hlavní cíle v tomto volebním období? Nejen o tom promluvili poslanci Lucie Bartošová & Štěpán Slovák v nejnovějším dílu Pravýho podcastu!
Poslední americké návrhy, jak ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, vyvolaly u nás i v Evropě vypjaté, emocemi nabité reakce. V Česku zaznívaly věty o „novém Mnichovu“, o tlaku na „ukrajinskou kapitulaci“, o „Trumpově zradě“, nebo dokonce o tom, že americký prezident je jakýmsi „agentem ve službách Kremlu“. Podobná rétorika zaznívala i na poslední plenární schůzi Evropského parlamentu. Z úst šéfů některých frakcí, zejména nalevo od středu, padala slova o tom, že „Putin je válečný zločinec, který musí skončit na lavici obžalovaných v Haagu“. Nebo že „nejde o žádný mírový plán, ale o kapitulaci, která zrazuje naše nejvyšší hodnoty“.
Black Friday také v Poslanecké sněmovně! V akci nakoupíte posty ve výborech, vlajky... Proč "pravicová vláda" plánuje razantně zvyšovat schodek rozpočtu? Kdo je odpovědný za problémy pražské dopravy? A vyřeší Andrej Babiš svůj střet zájmů? Turbulentní dění v české politice pro vás opět shrnulo trio našich moderátorů Jirka Havránek, Michal Chládek & Jáchym Vrecion!
Odpovědná pravicová vláda dělá to, co se udělat musí – nepopulární rozhodnutí. Že změna je nutná a stav neudržitelný věděli všichni už před lety a vědí to i teď. Věděly to i předchozí vlády, ať už promlouvaly ústy Sobotky, Maláčové, Babiše či Schillerové. K tomu učinit zásadní kroky jim chyběla odvaha. Jistě by bylo jednodušší provádět reformy v době, kdy nás netrápí krize a za humny nezuří opravdová válka. Nežijeme ale v ideálním světě a odpovědnou vládu máme po téměř deseti promarněných letech.
Ve Spojených státech probíhá debata o regulaci mobilní aplikace a sociální sítě TikTok. Obzvláště aktivně k této otázce přistupují republikánští politici. Diskuze, která v posledních měsících téměř utichla, nyní znovu nabírá na síle. Příčinou je nedávná kauza sestřeleného čínského špionážního balonu.
Podcast ze zákulisí Evropské unie s Ondrou Krutílkem, poradcem premiéra Petra Fialy. V prvním díle řešíme tři připravované normy z dílny Evropské unie, které výrazně ovlivní naše kraje a obce. Jedná se o nařízení o obnově přírody, nařízení o pesticidech a směrnici o čištění odpadních vod.
Česká prvorepubliková pravice nepředstavovala po roce 1989 pro nově vznikající ODS a jiné menší pravicové strany a hnutí významnější zdroj inspirace. Pravděpodobným důvodem byla diskontinuita v podobě půlstoletí totalitních režimů, které jakýkoliv vývoj přerušily. Inspiraci jsme proto hledali především v anglosaských zemích, kde v osmdesátých letech triumfovala konzervativní pravice Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Výjimku představují snad jen dva známější prvorepublikoví pravicoví politici: Antonín Švehla a Alois Rašín.
Druhého února uplynulo 80 let od vítězství Rudé armády v bitvě o Stalingrad. Tato téměř půl roku trvající bitva vstoupila do dějin nejen tím, že znamenala začátek zkázy nacistického Německa, ale také počtem padlých. Celkem jich na obou stranách byly dva miliony. Jako každoročně, i letos se přijel prezident Putin poklonit místu bitvy, aby pod Mamajevovou mohylou u podnoží majestátní sochy Matka Vlast volá k boji položil věnec k věčnému ohni. Pojďme nahlédnout na tento pietní akt jinak, než jak nám jej ukazují záběry zpravodajských agentur, které jsme viděli v médiích.
Svoboda projevu na internetu je jedním z hlavních témat posledních let. Úzce souvisí s šířením dezinformací, omezováním dosahu na sociálních sítích nebo zablokováním některých webů na začátku války na Ukrajině. Debata o svobodě se však často zvrhává v emotivní výlevy jedné či druhé strany, a to bez základních znalostí současné, ale i chystané právní úpravy. Jak je to tedy nyní se svobodou projevu? Chystá se ji někdo omezit? A není už v současné době omezena?
Premiér Petr Fiala v neděli večer oznámil, že prezident Miloš Zeman vyhoví jeho žádosti a nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu. Současnému předsedovi Pavlovi Rychetskému jeho druhý desetiletý předsednický mandát skončí v srpnu tohoto roku. V té době bude již několik měsíců úřadujícím prezidentem Petr Pavel. Zemanovo jmenování s několikaměsíčním „předstihem“ tak potenciálně mohlo ohrozit stabilitu ústavního systému.
Institut pro pravicovou politiku a Pravý břeh – Institut Petra Fialy uspořádali debatu Amerika na rozcestí. Diskutovat za námi do Stopkovy Plzeňské pivnice přišel politický komentátor a expert na USA Roman Joch.
Úspěch Petra Pavla je bezpochyby skvělý. Část společnosti, která ho volila, nepodlehla propagandě protikandidáta a ukázala odvahu. Andrej Babiš potřetí za sebou prohrál ve volbách. Důležité je ale nezapomenout i na druhou část společnosti, která bude mít pocit, že nemá ve vládnoucí politické reprezentaci zastoupení. Máme před sebou téměř jeden a půl roku bez voleb. Vláda Petra Fialy musí využít tento čas k odvážným systémovým změnám. Stejně důležité ale bude také jejich vysvětlování, protože Andrej Babiš a nejen s ním spojená propaganda v politice nekončí.
Mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb uspořádal Pravý břeh – Institut Petra Fialy a Institut pro pravicovou politiku debatu zaměřenou právě na volbu prezidenta a politický marketing. Ve Stopkově Plzeňské pivnici diskutoval politolog Lubomír Kopeček a renomovaný marketér Radek Hadj Moussa.
Šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová v úterý oznámila, že opozice sbírá podpisy pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Jednací řád sněmovny vyžaduje pro takový krok podpis alespoň 50 poslanců, takže lze očekávat, že k hlasování skutečně dojde. Víc než o cokoli jiného se ale bude jednat o politickou frašku a prázdné gesto.
O prezidentské kampani, výsledcích prvního kola, ale i o vyhlídkách do kola druhého. Diskutovat budou známý politolog a renomovaný marketér.
České politické strany stárnou a přicházejí o členy. Ačkoliv se jedná o poměrně závažný jev, který může v důsledku ohrozit fungování celého demokratického systému, není mu věnována dostatečná pozornost. Fenomén stárnutí politiky můžeme nejlépe pozorovat ve Spojených státech. Prezidentovi je 80 let. Vůdci senátní většiny je 72 let a končící předsedkyni Sněmovny reprezentantů dokonce 82 let. Průměrný věk senátorů po posledních volbách je 64,3 let, u poslanců je to 58,4 let.
Ve středu 7. prosince jsme ve spolupráci s Pravým břehem a deníkem Forum24 uspořádali diskuzi Média, politika a válka. Našimi hosty byli šéfredaktor Pavel Šafr a hlavní editorka Johana Hovorková. Debatovali jsme o současném stavu českých médií i o tom, jakou roli sehrávají během ruské války na Ukrajině. Dále jsme vedli debatu o současné prezidentské kampani v souvislosti s nadcházejícími volbami.
Pozvání k diskuzi, kterou uspořádal Institut pro pravicovou politiku a Pravý břeh – Institut Petra Fialy ve spolupráci s Mladými konzervativci a Mladými občanskými demokraty, přijala Ivana Ryčlová, překladatelka a autorka knih o ruské kultuře. Debatovali jsme o současném stavu ruské kultury, nechyběla ani ohlédnutí do minulosti a historická srovnání.