Pár dnů před smutným výročím ruského vpádu vyšla v New Yorku kniha Ruský anstisvět. Politika na pokraji apokalypsy (Russkij antimir. Politika apokalipsisa. 248 s.). Autor, rusko-americký filozof Michail Epštejn, se v ní zamýšlí nad katastrofickými událostmi posledního roku, nad konfrontací Ruska s Ukrajinou a Západem. Sleduje cestu, kterou se proměnil ruský svět v antisvět hrozící celému lidstvu apokalypsou. Koncept Ruska jako antisvěta se u Epštejna začal formovat poté, co v roce 2008 ruští vojáci vtrhli na nezpochybnitelné území cizího státu – na území Gruzie. „Poté začala sebelikvidace Ruska: antisvět, který se v něm po staletí formoval, se náhle ostře projevil a nakonec zvítězil,“ řekl v interview pro Rádio Svoboda.
Podcast ze zákulisí Evropské unie s Ondrou Krutílkem, poradcem premiéra Petra Fialy. V prvním díle řešíme tři připravované normy z dílny Evropské unie, které výrazně ovlivní naše kraje a obce. Jedná se o nařízení o obnově přírody, nařízení o pesticidech a směrnici o čištění odpadních vod.
Česká prvorepubliková pravice nepředstavovala po roce 1989 pro nově vznikající ODS a jiné menší pravicové strany a hnutí významnější zdroj inspirace. Pravděpodobným důvodem byla diskontinuita v podobě půlstoletí totalitních režimů, které jakýkoliv vývoj přerušily. Inspiraci jsme proto hledali především v anglosaských zemích, kde v osmdesátých letech triumfovala konzervativní pravice Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Výjimku představují snad jen dva známější prvorepublikoví pravicoví politici: Antonín Švehla a Alois Rašín.
Svoboda projevu na internetu je jedním z hlavních témat posledních let. Úzce souvisí s šířením dezinformací, omezováním dosahu na sociálních sítích nebo zablokováním některých webů na začátku války na Ukrajině. Debata o svobodě se však často zvrhává v emotivní výlevy jedné či druhé strany, a to bez základních znalostí současné, ale i chystané právní úpravy. Jak je to tedy nyní se svobodou projevu? Chystá se ji někdo omezit? A není už v současné době omezena?
Premiér Petr Fiala v neděli večer oznámil, že prezident Miloš Zeman vyhoví jeho žádosti a nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu. Současnému předsedovi Pavlovi Rychetskému jeho druhý desetiletý předsednický mandát skončí v srpnu tohoto roku. V té době bude již několik měsíců úřadujícím prezidentem Petr Pavel. Zemanovo jmenování s několikaměsíčním „předstihem“ tak potenciálně mohlo ohrozit stabilitu ústavního systému.
Úspěch Petra Pavla je bezpochyby skvělý. Část společnosti, která ho volila, nepodlehla propagandě protikandidáta a ukázala odvahu. Andrej Babiš potřetí za sebou prohrál ve volbách. Důležité je ale nezapomenout i na druhou část společnosti, která bude mít pocit, že nemá ve vládnoucí politické reprezentaci zastoupení. Máme před sebou téměř jeden a půl roku bez voleb. Vláda Petra Fialy musí využít tento čas k odvážným systémovým změnám. Stejně důležité ale bude také jejich vysvětlování, protože Andrej Babiš a nejen s ním spojená propaganda v politice nekončí.
Šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová v úterý oznámila, že opozice sbírá podpisy pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Jednací řád sněmovny vyžaduje pro takový krok podpis alespoň 50 poslanců, takže lze očekávat, že k hlasování skutečně dojde. Víc než o cokoli jiného se ale bude jednat o politickou frašku a prázdné gesto.
Do období transformace evropské energetiky citelně zasáhly problémy způsobené válkou na Ukrajině. S jakými scénáři pracuje největší český dodavatel energií? ČEZ chce být váš dobrý soused, ale především se musí snažit, aby uspěl jako investor, říká Pavel Řežábek, hlavní ekonom společnosti.
ČEPS zajišťuje funkčnost a stabilitu elektroenergetické přenosové soustavy na celém území Česka. Stará se o tisíce kilometrů vedení a o desítky rozvoden, neustále sleduje provoz a pečuje o rovnováhu výroby a spotřeby elektřiny. Jaké výzvy řeší v souvislosti s proměnami trhu s elektřinou v Evropě, jak doporučuje reagovat na evropské klimatické cíle a jak do plánů společnosti zasáhla válka na Ukrajině? Na to se ptáme pana Svatopluka Vnoučka, místopředsedy představenstva.
IPPO a Pravý břeh se nyní prioritně věnují tématu české energetiky. V rámci tohoto projektu připravují rozhovory s výraznými osobnostmi českého průmyslu, akademické sféry i politiky a ptají se jich na jejich zkušenosti a doporučení. Mirek Topolánek je bývalý předseda vlády České republiky a Občanské demokratické strany. V roce 2009, v době rusko-ukrajinské plynové krize, předsedal Radě EU. Dlouhodobě se věnuje energetice, aktuálně stojí v čele Teplárenského sdružení. V rozhovoru se zamýšlí nad současnou energetickou krizí a jejími geopolitickými souvislostmi a radí, jak ji překonat.
Na sklonku loňského roku zemřel ve věku 92 let biolog Edward O. Wilson, klíčová postava přírodních věd a zásadní hlas v debatě o vývoji životního prostředí na Zemi. Jeho vliv lze jen těžko docenit: svým originálním přístupem fakticky stvořil obor sociobiologie, který vysvětluje společenské jednání prizmatem genetiky a evoluce, a zasloužil se o vytvoření základních ekologických konceptů. Stojí za to připomenout si ho nejen jako významného vědce, ale také jako jednu z prvních obětí cancel culture, „kultury rušení“. Ta se snaží umlčet názory, které vnímá jako závadné, namísto toho, aby se s nimi utkala v otevřené polemice.
Vláda musí připravit a důsledně dodržovat kompetentní, snadno ověřitelnou strategii, poskytovat anonymizovaná a bezpečná data nezávislým subjektům, analytikům, médiím nebo soukromým laboratořím. Občan v době krize musí vědět, jakou má zkrácení jeho svobod cenu, v jakém vyšším zájmu je postižen, zda je rovnováha mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli smysluplná.
Americká a britská politika po generace úspěšně ukazovaly světu, co je to stát a jak v něm uchovat svobodu občanů. Zvláštní význam vždy měly i pro moderní českou pravici, která se do velké míry inspirovala právě anglosaským politickým myšlením a jeho přirozeným, pragmatickým konzervatismem. Dnes už to není tak jednoduché.
Občanští demokraté na dnešní tiskové konferenci odstartovali kampaň, kterou chtějí připomenout význam výročí sametové revoluce. V ODS dosud působí mnoho lidí, kteří se na revoluci podíleli, proto bude strana po celé zemi organizovat cestu po ČR s názvem 30 let svobody a další aktivity. Podle ODS by si lidé neměli nechat sebrat vzpomínku na 17. listopad těmi, kteří jeho hodnoty zpochybňují.
V sobotu 15. června byl slavnostně zakončen 16. ročník Liberálně-konzervativní akademie, jednoletého mezioborového kurzu, který již od roku 2003 organizuje CEVRO. Program je určen všem členům a příznivcům středo-pravicových politických stran, kteří mají zájem o veřejné dění a chtějí své schopnosti uplatnit v politice. Nabízí vzdělání v oblastech, které s politikou úzce souvisí: politologie, ekonomie, mezinárodní vztahy, právo, politický marketing a komunikace a veřejná prezentace.